Světová zdravotnická organizace (WHO) v roce 1984 oznámila, že 30 % obyvatel ve vyspělých zemích trpí nemocí SBS (Sick Building Syndrom). V roce 2002 už WHO oznamuje 60 % lidí postižených syndromem nezdravých budov. Nemocnost roste, stoupá počet alergiků a astmatiků. Nemoci, které se dříve objevovaly u dospělých lidí, se dnes stávají „běžným civilizačním onemocnění“ u předškolních dětí. Měnící se životní prostředí je jen jedním z faktorů, které ovlivňuje zdravotní stav. Vnitřní prostředí budovy, ve které žijeme, pracuje nebo trávíme volný čas je neméně důležité pro naše zdraví. Kvalita klimatu interiéru budov je o to důležitější, když si uvědomíme, že čím dál méně trávíme čas na čerstvém vzduchu. Nejčastější a nejdůležitější příznaky SBS jsou pálení očí, permanentní rýma, sucho v krku, dušnost, chrapot, bolest hlavy nebo únava. Budova, v které obyvatelé při pobytu pociťují jeden nebo více uvedených příznaků SBS se označuje jako „nemocná budova.“ a nezáleží, jestli byl dům postaven před několika lety nebo je novostavbou. Kvalitní zdraví dům začíná promyšleným projektem, kde je základním pravidlem zajistit neustály přísun čerstvého vzduchu. Stavba se podrobně navrhnu z pohledu tepelně-vlhkostního, mikrobiálního, aerosolového, pachového a toxického mikroklimatu. Ze základních znak našich domů je eliminace stavebních hmot s patologickými účinky a posílení přirozeného výskytu záporných iontů v ovzduší, podpořené přírodními materiály, kterými jsou hliněné nebo konopné omítky, dřevo atd. Naopak se snažíme omezit výskyt elektro smogu a kovových vodivých konstrukcí.